Když jsem naposled brouzdala ve vodách internetu narazila jsem na stránku s záhlavím které mě zaujalo a tak ho tedy píšy a postupně doufám budou zajímavé větičky jen přibývat...

"Jde o to, zda uhájíme možnost a zajímavost staré dobré devizy, víno ženy a zpěv, nebo zda živoření na troskách Evropy ovládne pervitin, neerotický sex a virtuální realita."                                                                  z  mucha.borec.cz

I cesty do nejvzdálenějších zemí dovedou nás nakonec k nejbližšímu- k nám samým.

,,Kdo kouřil, umřel, ale kdo nekouřil taky.,,

Osvobozen od pout zisku, marných nadějí a od strachu z pádu, nebyl již pánem země, ale sebe sama. Nemaje nic, vlastnil vše. (o Budhovi)

...vedou odnikud a směřují nikam...

,,Květenství je ozdobou stromů, záře blesků zdobí velké deštivé mraky, jezera jsou okrášlena lotosy, vodní lilie omámenými včelami, avšak ctnosti, dovedené k dokonalosti, jsou nejlepší ozdobou živých lidí.,,

Jaký je rozdíl mezi hranicí zeměpisnou a v myšlení? Žádný, obojí se dají překročit.

               Toto a mnohem více můžete nalézt v knize: Za krásami Indie od J.Skřivánka

Vše důležité je očím neviďitelné..

Napil jsem se rtuti polil kyselinou, ti co žijí s chutí jen tak nezahynou

Mnohý oduševnělý výraz ukrývá jen vnitřní prázdnotu.

Někdy se přihodí, že lidská duše smrdí jak namklá psí srst. Za to se nerouhám. Chci jenom aby bolest opravdu bolela a slza byla slza.       Jan Skácel